Poslední víkend v červenci jsme se vydali trochu dál od domova a to až do hrádku u Pardubic. Ten den se opíralo sluníčko snad do všech zrníček písku na oprácku. Vzhledem k tomu, že toalety byla na celé závody nejen, že se nadala pořádně zavřít, lae již asi po dvou hodinkách od prvního startu už na ní nebyl toaleťák, člověk si dvqakrát romyslel ochladit se nějakých studeným nápojem. Pro urychlení startů, byl vždy následující startující pouštěn do parkuru za podmínky, že nebude zavazet. K naší smůle však někteří startující pojali toto povolení, jako prohlídku parkuru na koni ve společnosti svého trenéra, který byl jak jinak, než koňmo. Ájka tak bohužel ztratila dvě vteřinky při druhé fázy dvoufázka a doskákala si pro 12 místo z 65. Doufali jsme tedy, že si dovezeme alespoň stužku a Ájka si zaslouženě obcválá kolečko při dekorování. K našemu velkému údivu však bylo dekorovaných jen prvních osm koní.
V další soutěži zkoušeli své štěstí Lordík se Sidou. Sida startovala hned na začátku startovního pole. Celý parkur stupně ZL, ze kterého byl opět v rámci úspory času parkur s postupnou obtížností, neboť rozeskakování navazovalo na základní kolo s jediným rozdílem přechodu do kroku, absolvovala bez jeidné chybyčky. Lordík bohužel nechal nohy ve dvou překážkách a tak již do ,, rozeskakování" nepokračoval. Sidin čas však již nikdo nedakázal překovat, a tak si z Hrádku odvezla zasloužené vítězství.
Bylo načase Hrádek opustit s velmi rozporuplnými pocity. A Měli jsme štěstí, neboť další soutěže již provázelo sečení ječmene v těsné blízkosti opracoviště i závodiště. Kombajny však vrcená stébla rzprašovala zpět na pole, čož jak si dokžete představit při větru smerem do kolbiště, všichni koně i jezdci určitě velmi ocenili.
Fot najdete zde Ájka Lordík Sida